Agora CE působí v balkánské zemi se svými vzdělávacími projekty na posílení demokracie již celou dekádu. Co přesně se pod jejími edukačními aktivitami skrývá, jak jsou úspěšné a proč jsou v centru dění právě mladí lidé?
Ranní slunce ohřívá kromě ulic bosenského městečka Mostaru také tváře studentů místní střední školy. Je deset hodin dopoledne, probíhá výuka. Ale místo sezení v lavicích se procházejí společně se starostou po svém městě a baví se o tom, co jim jako mladým lidem chybí. A nezůstávají jen u nápadů. Během následujících týdnů studenti připraví a zrealizují sami vlastní komunitní projekt. I takto může vypadat škola – pokud se vyučování odehrává pod taktovou Agory.
Poslední z projektů, které Agora ve spolupráci s partnerskou organizací ze Sarajeva AEOBiH díky grantu z Ministerstva zahraničních věcí ČR v balkánské zemi momentálně realizuje, se jmenuje Mladí hrdinové – posílení mladých mužů a žen na místní úrovni v Bosně a Hercegovině. Cílem je vyzbrojit středoškolské studenty a jejich učitele dovednostmi, na které během běžného vyučování nezbývá čas a ukázat, že stav demokracie je něco, co má ve svých rukou každý.
Bosenští studenti při jednom z projektů organizovaných Agorou a AEOBiH
Projekt navazuje na víc jak desetiletou tradici edukačních aktivit, které se snaží zlepšit občanské vzdělávání v zemi. Agora ve spolupráci a AEOBiH přináší již dekádu místním studentům a jejich pedagogům debaty, diskuze, simulovaná zasedání místních parlamentů nebo projekty na zlepšení místních škol.
„Ukázat někomu, že je v jeho moci změnit věci okolo je tou nejlepší cestou, jak vzbudit v mladých chuť něco se stavem společnosti dělat,“ říká koordinátora projektu Mladí hrdinové Magda Podsedníková. Právě metody neformálního vzdělávání jako příprava vlastních projektů nebo debaty s místními politiky zvyšují podle jejích slov také budoucí účast na politických procesech v daném místě. Lidé mají potom větší tendenci účastnit se nejen například voleb a vidí je jako smysluplnější, ale také častěji konfrontují politiky a mají celkově větší pocit, že mají kontrolu nad stavem místa, ve kterém žijí.
Nejnespokojenější generace a složitá demokracie
Vedle práce se studenty se Agora věnuje také advokační činnosti. Poslední projekt, který skončil v roce 2022 a byl také podpořen Ministerstvem zahraniční ČR dokonce usilovat o změnu oficilních osnov občanského vzdělávání v Bosně a Hercegovině. “Společně s naším partnerem jsme připravili podklady, které jsme prodiskutovávali na jednotlivých ministerstvech školství. Bosna a Hercegovina je doteď rozdělená na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou a každá z částí má svoje vlastní zřízení, tím pádem i systém školství. Je to dlouhá cesta, v Republice srbské se nám nedaří projekty realizovat tak, jako bychom chtěli, ale věříme, že to má smysl,” říká ředitelka Agory Kristýna Fantová.
Právě decentralizovanost země a složitost jejího politického systému a voleb tvoří jedny z největších problémů demokracie v této balkánské zemi. Po válce v devadesátých letech rozdělila nová ústava zemi na dvě autonomní oblasti se třemi etniky – pravoslavným obyvatelstvem Republiky srbské a muslimskými Bosňáky a katolickými Chorvaty ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Krátkodobě tento systém poskytoval základ pro mír a sdílení moci, ale dlouhodobě nedovedl vytvořit inkluzivní, spravedlivý a skutečně demokratický vládní systém.
Nejmladší generaci vadí tento přežitý systém vlády nejvíce. Mladí lidé jsou ze všech generací nejskeptičtější ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny. Více než polovina z nich podle časopisu The Economist zvažuje emigraci. Důvodem není jen vysoká nezaměstnanost, ale právě také nespokojenost se vzdělávacím systémem a politickou nestabilitou. Právě skepticismus ohledně budoucnosti je jedna z věcí, které se Agora v Bosně a Hercegovině snaží změnit.
Bosenští studenti při jednom z projektů organizovaných Agorou a AEOBiH
Mladí jako nositelé změny
Proto i název nejnovějšího projektu Agory není náhodný. Hrdinové dnešní doby a demokracie jsou právě mladí lidé. To ostatně potvrzuje i velvyslankyně Česka v Bosně a Hercegovině, Ivana Hlavsová, která se loni zúčastnila jednoho z projektů Agory.
“Bosna a Hercegovina je jednou ze šesti prioritních zemí čeké rozvojové spolupráce. Speciální pozornost patří lidských právům, demokratickému vládnutí a občanské společnosti s důrazem na mladé lidi, kteří jsou nositeli změny v budoucnu. Mají potenciál změnit tuto zemi k lepšímu a proto jsem ráda, že právě díky tomuto projektu investujeme do mladých lidí a do budoucnosti Bosny a Hercegoviny,” řekla ke své účasti.
Velvyslankyně ČR v Bosně a Hercegovině Ivana Hlavsová
A bosenští mladí této příležitosti využívají. Za posledních deset let zapojila Agora s AEOBiH do více než deseti projektů na patnáct tisíc mladých lidí. “Jsem moc rád, že jsem se mohl zúčastnit. Byla to skvělá zkušenosti a myslím, že díky ní budeme moct přinést spoustu dobrých věcí našemu městu i zemi,” řekl jeden z účastníků loňského projektu.
“To, co v Bosně a Hercegovině společně s Agorou děláme, má dopad. Naučili jsme se toho spoustu o nových způsobech, jak nejen mladé lidi dostat k tématům politiky a aktivního sledování toho, co se děje,” doplňuje projektová manažerka z partnerské organizace AEOBiH Anela Čavdar.
Podle ní jsou ve školách v její zemi pojmy demokracie a aktivního občanství stále trochu abstraktní. “Jedinou cestou, jak demokracii vybudovat, je o ni neustále mluvit. Nestane se to přes noc, ale právě díky dlouhé a urputné pravidelné snaze, kterou s Agorou společně podstupujeme. Když mluvím s účastníky našich projektů a vidím, jak jsou nadšení a věří, že je to v jejich rukách, mám jasný důkaz, že to má smysl.”
